Bojovnice Lili

Příběh naší cesty se začal psát v únoru 2023, kdy jsme se dozvěděli radostnou novinu a to, že čekáme jednovaječné holčičky. Radost, kterou jsme cítili, byla obrovská, plná naděje a očekávání. Všechno bylo v pořádku až do 18. týdne. Na běžné kontrole jsme si vyslechli ten nejhorší scénář – zkrácené děložní hrdlo a hrozící potrat. Bohužel nebylo mnoho možností jak situaci vyřešit a holčičky zachránit. Ihned jsem byla hospitalizována na Porodnické klinice a podstoupila cerkláž (uzavření děložního hrdla stehem),která měla pomoci oddálit hrozící předčasný porod. Steh vydržel do 23.týdne těhotenství a poté se přidal zánět dělohy a ve 23+5 se samovolně rozjel porod…Šedá zóna, hranice životaschopnosti. To jsou termíny, které u tak předčasného porodu neustále slyšíte v každém rozhovoru s lékaři. O první dceru Karolínku jsme během porodu přišli. Byla to nejtěžší chvíle v našem životě, chvíle, kdy jsme pocítili hlubokou bolest, bezmoc a zoufalství. Nikdy na ni nezapomeneme a věříme, že svou sestřičku Lili hlídá jako malý andílek. Naše druhá dcera, Lilien, však bojovala od prvního okamžiku. Narodila se s váhou pouhých 520 gramů a měřila jen 28 cm, ale její síla byla nesmírná. Téměř nulová šance na život byl náš verdikt, prognóza byla téměř beznadějná, a přesto jsme se snažili neztrácet víru. První pohled na inkubátor, a na tak malého človíčka, byl zdrcující. Strach a bezmoc nás obklopovaly, ale věděli jsme, že jediné co můžeme udělat, je dát jí tolik trpělivosti a času, kolik jen bude potřebovat. Jak říkal pan primář Malý z Dětské kliniky: "Nebudeme koukat za zatáčku a plácneme si za každý úspěšný den." Tímto jsme se snažili řídit po celou dobu našeho pobytu na dětské neonatologii, který trval dlouhých 137 dní. Každý úspěšný den byl důvodem k oslavě. A dodával nám tolik potřebnou sílu a naději do dalších dní. Díky neuvěřitelným andělům, kteří pracují na dětské klinice, máme dnes doma 15měsíční zázrak. Jsme jim nesmírně vděční za to, co pro nás udělali. Rádi bychom vyjádřili obrovské díky i za péči na Porodnické klinice a jejich velmi profesionální a empatický přístup. Dnes, když se na Lili dívám, vidím v ní nejen svou dceru, ale i symbol naděje. Věřím, že náš příběh může být inspirací pro ostatní rodiče, kteří bojují o život svých dětí. Proto vás všechny vyzývám, abyste se nebáli sdílet své příběhy a podporovat se navzájem. Společně můžeme dokázat nemožné."